2012. augusztus 24., péntek

Kundera: Nesnesitelná lehkost bytí, avagy A lét elviselhetetlen könnyűsége

"Kam se to díváš," ptala se.
Věděl, že ji nesmí probudit, ale jí proto odpovědět tak, aby jeho slova vytvořila v její mysli obraz nového snu.
"Dívám se na hvězdy," řekl.
"Nelži, že se díváš na hvězdy. Vždyť se díváš dolů."
"Protože jsme v letadle. Hvězdy jsou pod námi."
"Aha, v letadle," řekla Tereza.
Tiskla ještě pevněji Tomášovu ruku a znovu usnula. Tomáš věděl, že se teď Tereza dívá dolů kulatým okénkem letadla, které letí vysoko nad hvězdami.
Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...